Jak se zachovat, když se po léčbě napiju

Jestli pro vás bylo obtížné přestat pít, tak možná ještě obtížnější bude abstinenci udržet. Výzkumy ukazují, že lidé závislí na alkoholu prodělají průměrně 3 recidivy, než dosáhnou déletrvající abstinence. Udává se, že 30 až 50 % lidí, kteří absolvovali odvykací léčbu, se do 1 roku znovu napije. Do 3 let zrelpsuje cca 60 až 70 % lidí a do 4 let až 90 % lidí. Když vydržíte nepít první 3 měsíce po léčbě, je pravděpodobné, že vydržíte nepít celý rok. A když vydržíte nepít 2 roky, výrazně se zvýší pravděpodobnost, že byste v dalším životě recidivovali – nicméně s tou podmínkou, že „neusnete na vavřínech“ a budete na sobě dál tvrdě pracovat.  

Slova recidiva a relaps mají podobný význam. Pojem recidiva je definován jako návrat k nemoci, která již byla vyléčena nebo u níž vymizely příznaky. V poslední době se více používá termín relaps, který je definován jako vícero jednorázových „uklouznutí“, tedy lapsů (jedno „uklouznutí“ je „lapsus“).  

Příčinou relapsů bývají nejčastěji spouštěče v podobě nezvládnutých emočních stavů, potom sociální tlak (např. lidé nabízející alkohol) a nakonec mezilidské konflikty, které rovněž provází negativní emoce a nejčastěji se objevují v partnerském vztahu, v širší rodině nebo v zaměstnání. Relaps u vás může spustit jednorázová situace (např. hádka s partnerem), ale obvykle předchází relapsu delší období, kdy se nebudete „cítit ve své kůži“, budete se vlivem různých faktorů cítit napjatí, vystresovaní, frustrovaní.

Emočně náročná období jsou charakterizovaná i tím, že se vám bude obzvláště dařit a budete v životě nadmíru spokojení. V této souvislosti členové AA (Anonymní Alkoholici) doporučují nováčkům: „Cítíš-li se mizerně, běž na mítink AA, cítíš-li se moc dobře, běž na mítink AA dvakrát tak rychleji.“ Pocity intenzivního štěstí a radosti často bezprostředně předcházejí relapsu, protože si je chcete alkoholem ještě více zesílit. Tyto emoce také oslabují obezřetnost a opatrnost ve vyhýbání se rizikovým situacím. U některých lidí pocity štěstí vyvolávají pocity viny a úzkost, že si to či ono nezaslouží, např. kvůli jejich niternému přesvědčení, že jsou „špatní“ – tyto negativní emoce potom mohou vyústit v silné bažení a napití se alkoholu.   

Trochu zjednodušeně lze říci, že existují dva druhy recidiv. První je recidiva rychlá. Po napití malého množství alkoholu se „rozpijete“ a přestanete pít třeba až za 3 dny, kdy se v neutěšeném stavu probudíte na chodníku někde neznámo kde. Jeden, několik desetiletí abstinující člen AA na mítinku AA řekl: „Včera jsem zašel na oběd do restaurace. Vedle u stolu seděl pán, který si dal svíčkovou a k tomu jednu desítku. Dojedl, vypil asi dvě třetiny piva a od nedopitého půllitru odešel. Takhle nedopít první pivo to já bych neuměl. Já bych si loknul a rozpil bych se tak, že bych s tím přestal nejdříve až za týden.“ Členové AA někdy říkají: „Mezi alkoholikem, který pije a alkoholikem, který abstinuje třeba 20 let je rozdíl jen jeden malý panák.“

Druhým typem je recidiva pomalá. Po nějaké době abstinence budete chtít vyzkoušet, jestli zvládnete pít kontrolovaně. Zpočátku si stanovíte 2 piva týdně a zjistíte, že to jde. Po 3 měsících si zvýšíte dovolené množství alkoholu na 3 piva a půl litru vína týdně. Opět to budete zvládat. A tak dále a dále. Jistý abstinují alkoholik na mítinku AA řekl: „Tak jsem si ty dávky alkoholu postupně zvyšoval a zkracoval intervaly mezi pitím. Trvalo to asi 3 roky. Říkal jsem si, že své pití plně kontroluji, takže mohu pít co chci a jak chci a že mohu druhým, kdo mají problémy s alkoholem, radit jak na to. Potom jsem se jeden večer z toho všeho probral, když mě vezli opilého policajti autem. Uvědomil jsem si, že jsem se pomalu dostal tam, kde jsem byl před těmi 3 roky.“  

Pokud u vás dojde k relapsu, je důležité ho co nejdříve zastavit. K tomu může sloužit tzv. Havarijní plán, jakési „hasící zařízení“ pro případ, kdyby u vás začalo „hořet“. Tento plán by měl být konkrétní a jeho součástí by měli být důvěryhodní lidé nebo instituce/centra (např. partner, přítel, člen AA, lékař, psychoterapeut, centrum krizové intervence), kteří vám mohou „uklouznutí“ pomoci zastavit.

Recidiva je tvrdá, nicméně užitečná zkušenost, která bývá součástí nelineárního procesu uzdravování se ze závislosti na alkoholu. Nemusíte se za ni stydět. Až ji zastavíte, je důležité ji Konstruktivně zpracovat a bez zbytečných pocitů studu a viny se z ní poučit. Recidiva vám totiž pomůže odhalit další nový spouštěč, na který byste se měli pro příště dobře připravit. Tato nepříjemná událost se také může stát další součástí negativní motivace k abstinenci.

Zdroj: Roman Pešek, Kognitivně behaviorální terapie závislosti na alkoholu © Pasparta Publishing, 2018.

Text je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu listů v jakékoli podobě, bez písemného souhlasu autora a vydavatele, je nezákonné.