Alkohol vs. manželství

Smutný příběh o tom, jak dokáže alkohol zničit manželství, když alkoholik nevyhledá pomoc. Zároveň všechny, kteří mají doma partnera, jež nevydrží alespoň jeden den bez kapky alkoholu, vyzývá k tomu, aby problém řešili dřív, než bude pozdě. Je lepší znovu začít žít, než prodlužovat agónii.

Pohádkový začátek

Irena poznala Jirku, když jim bylo 18 let a byla to velká láska. Byl to její první chlap a zároveň poslední, myslela si. Nemohla se dočkat, až budou svoji, postaví si dům a budou si v něm spokojeně žít s velkou rodinou. Dům postavili a velká rodina přišla také, bohužel to, co následovalo, ji však zcela šokovalo.

Jirka byl strašně hodný, upřímný, nevyhledával konflikty, byl to chlap, jak má být. Měl náročné zaměstnání s velkou odpovědností, což mu dávalo zabrat. Většinou se vracel domů s šílenou náladou. Peníze potřebovali, stavěli dům a tížila je hypotéka. Společně se snažili manželovu situaci v práci řešit, jeho pracovní tempo a naopak vzteklé chování doma se stávalo neúnosné. Jirka si však nedal říct, stále setrvával tam, kde si vydělával pěknou sumu. Bohužel si to bralo tu největší daň, která se pomalu a jistě začala projevovat. Jirka nacházel pochopení čím dál více v láhvi červeného.

Alkohol mu vzal všechno to, co na něm milovala

Dvakrát do týdne si koupil víno, někdy piva, ale vždy to před Irenou a dětmi samozřejmě maskoval, jak jen to šlo. Děti ho však jednou nachytali v dílně a vše Ireně prozradili. Jirka na promlouvání do duše, a hovorům o změně zaměstnání nechtěl slyšet nebo snad vůbec neslyšel. Chodil z práce domů a vždy si donesl svoji odměnu – láhev jakéhokoli alkoholu. Popíjel sám, když byla rodina pryč a začal si tak formovat svůj svět.

Alkohol ho změnil, udělal z něj zrůdu

Čas si vybral svoje a závislost začala dostávat na obrátkách, z Jirky se stal úplně jiný člověk. Ta dobrota zmizela, byl najednou agresivní, zlý a nadával na vše, co se dalo. O léčení nechtěl ani slyšet. V té době bohužel nebylo na výběr, existovali jenom státní léčebny s tří měsíční dobou léčení. Škoda, že již tenkrát neexistovali soukromé léčebné programy zaměřené na alkoholismus. Irena nechtěla manžela nechat samotného, tak s ním i nadále zůstávala. Až jednou ji ale kvůli chlastu ublížil. Tehdy zjistila, že je všemu konec a je třeba začít žít a nechat Jirku ať se sám znovu postaví na nohy, anebo ať si ve svém životě žije po svém, ale již bez ní a bez dětí.

Závěrem

Závislost na alkoholu je sice nemoc, ale alkoholik nemá právo sebou stahovat ke dnu společně i své nejbližší. Pokud si nechce nechat pomoc a nevyhledá léčebný program k jeho uzdravení, nesmí se divit, že dopadne stejně jako Jirka v uvedeném příběhu.